Skupina Broumovských kostelů
je souhrnný název pro devět barokních venkovských kostelů v okolí města Broumova ve východních Čechách. Jedná se o unikátní soubor barokní sakrální architektury. Bezesporu lze říci, že jsou právem památky za barokní perly regionu a každý kostel je architektonickým skvostem. Celkem devět barokních venkovských kostelních staveb tvoří mimořádných av mnoha ohledech jedinečný památkový a architektonický soubor, který je právě vyhledáván díky ucelenosti a rozsahu za architektonický skvost nejenom Čech.
Vzniká v období vlády opata broumovského kláštera Otmara Zinkeho, který celou výstavbu zahájil. Architekty tohoto ojedinělého souboru byli významní stavitelé českého baroka Kryštof a Kilián Ignác Dienzenhoferové. Ve své době šlo o unikátní projekt, který společně s dalšími barokními prvky vtiskl krajině Broumovské kotliny neopakovatelný Genius loci. Naprosto úžasné je zejména vizuální zakomponování kostelů do krajiny. Vysoce zhodnocuje krajinu Broumovska jako výjimečný výtvarný a kulturní fenomén.
Motivem výstavby kostelů byla obnova již nevyhovující sítě dřevěných kostelů.
Většina kostelů broumovské skupiny působí zcela jiným dojmem z interiéru a exteriéru.
ačkoli všechny kostely broumovské skupiny vynikají rozmanitostí půdorysů, jsou architektonicky skromnější; je to z toho důvodu, že na náklady výstavby se z části musel podílet i místní farnosti.
V květnu roku 2016 se objevila iniciativa s cílem dosáhnout skupiny zapsání broumovských kostelů na seznam UNESCO. Broumovská farnost plánuje v této věci kromě zpřístupnění kostelů i vybudování naučné stezky a obnovení poutní cesty.
Skupinu tvoří tyto kostely:
Kostel sv. Jakuba Většího (Ruprechtice)
1720–1723, Kryštof Dientzenhofer
Kostel uprostřed hřbitova se hřbitovní bránou – renesanční dvoupatrovou zvonicí z 2. pol. 16. stol. Oltář kostela byl v roce 1998 doplněn novým obrazem sv. Jakuba Většího od malíře Vjaceslava Iljašenka.
Kostel sv. Anny (Vižňov)
1725–1727, Kilián Ignác Dientzenhofer
Exteriér kostela je jedním z nejčistších a nejkrásnějších příkladů tzv. dynamického baroka, což ještě umocňuje hra světla a stínů na fasádách a střechách.
Kostel Všech svatých (Heřmánkovice)
1722–1724, Kilián Ignác Dientzenhofer
Kostel je tvarovým obdobím kostela ve Vižňově; půdorys stavby a nejcharakterističtější rysy interiéru jsou ale na rozdíl od dalších kostelů broumovské skupiny zřejmé iz exteriéru . Bohatě členitý půdorys rozehrává střechu kostela do mnoha ploch dlátovitého tvaru, které spolu s barokními cibulí a členitými stěnami vytvářejí dramatickou hru světel a stínů. Strop kostela je vymalován výhled do nebes.
Kostel sv. Markéty (Šonov)
1727–1730, Kilián Ignác Dientzenhofer
Tvarově nejexpresivnější stavba KI Dientzenhofera – vstupní průčelí se 2 šikmými věžemi vytvářející až divadelní kulisu; stavba je inspirována bazilikou sv. Markéty Břevnovského kláštera v Praze. Jedná se o nejodlehlejší kostel broumovské skupiny – stojí jako dominanta na návrší u Šonova; objevuje se iv dálkových pohledů z Broumovského kláštera. Šonovský a bezděkovský kostel jsou jediné kostely broumovské skupiny, které mají 2 věže.
Kostel sv. Barbory (Otovice)
1725–1726, Kryštof Dientzenhofer
Kostel je koncipován jako čistý ovál s připojeným věncem 8 kaplí. Nad hlavním vchodem do kostela je umístěna pamětní deska s monogramem opata Otmara Zinkeho a letopočtem 1726 (rok vysvěcení kostela). Součástí otovického kostela byl deskový obraz Ukřižování z 15. století, který je jedinečným regionem paměti svého druhu v celém; dnes je vystaven v Muzeu Broumovska.
Kostel sv. Máří Magdalény (Božanov)
1735–1743, Kilián Ignác Dientzenhofer
Jedna z nejvýpravnějších staveb celé skupiny broumovských kostelů – jedná se o zděnou stavbu bez dřevěné konstrukce stropů, díky čemuž mohl architekt uplatnit jiné stavební principy a metody. Zvenku se kostel tváří jako podélná stavba, interiér je ale kruhový (centrála). Řešení je zjednodušenou a obměněnou variantou kostela sv. Klimenta v Odoleně Vodě. Božanovský a bezděkovský kostel jsou jediné kostely broumovské skupiny, které mají věžní hodiny.
Kostel Panny Marie, sv. Jiří a sv. Martina (Martínkovice)
1692–1698, Martin Allio
Jako jediný z celé broumovské skupiny kostelů je dílem Martina Allia. Kopuli kostela zdobí fresky Felixe Antonína Schefflera, zpodobňující výjevy ze života Panny Marie, sv. Jiří a sv. Martina (vzácná je freska sv. Jiří bojujícího s drakem). Kostelní varhany jsou jedny z nejcennějších, které se na Broumovsku dochovaly téměř v původním stavu (vyrobil je v r. 1769 broumovský varhanář Franz Süssmuth).
Kostel. sv. Václava (Broumov)
1729, Kilián Ignác Dientzenhofer
Kostel je příkladem mistrovské hry s architektonickými prvky tak, aby stavba působila monumentálním dojmem; přitom staveniště bylo ve městě velmi stísněné a odpovídalo parcele pro stavbu většího obytného domu. Svatyně má půdorys protaženého řeckého kříže.
Kostel sv. Michaela archanděla (Vernéřovice)
1719–1722, Kryštof Dientzenhofer
V kostele je umístěn nejstarší zvon na Broumově – pochází z r. 1600. Na hlavním oltáři je obraz od Felixe Antonína Schefflera, znázorňující zjevení sv. archanděla Michaela na hoře Gargano. Půdorysem se podobá kostelu Narození sv. Jana Křtitele v Úterý (prostá halová oválná stavba). Kostel doplňuje rozsáhlý hřbitov se starobylou zdí (pravděpodobně z dob gotiky).
Kaple Panny Marie Sněžné (Hvězda)
1732–1733, Kilián Ignác Dientzenhofer
Stavba z tesaného pískovce má půdorys pěticípé hvězdy, ale uvnitř je kruhová. Stojí na skalnatém výběžku Broumovských stěn, kde dal opat Tomáš Sartorius v roce 1670 vztyčit dřevěný kříž s pozlacenou plechovou hvězdou. Na kapli navazuje kamenný ochoz s pěkným výhledem na Broumovskou kotlinu.
Kostel sv. Prokopa (Beděkov)
1724–1727, Kilián Ignác Dientzenhofer
Kostel sice geograficky nespadá do Broumovska, ale broumovské skupiny kostelů jednoznačně patří (jeho výstavba souvisela s působením benediktinů na Policku). Společně s božanovským kostelem se jedná o jediný kostel broumovské skupiny, který má věžní hodiny; stejně tak se šonovským kostelem je jediným kostelem se dvěma věžemi.
foto: Martin Škoda
