Broumovský klášter  

Řádu svatého Benedikta byl založen ve 14. století, budova počátkem 18. století v barokním slohu přestavěli Kryštof Dientzenhofer a jeho syn Kilián Ignác . Pro svou architektonickou a kulturní hodnotu je od roku 1995 zapsán v seznamu národních kulturních památek České republiky . 

Historie

Broumovský klášter s původně gotickým  chrámem zasvěceným sv. Vojtěchu  byl zbudován na místě původní tvrze po polovině 13. století. V první čtvrtině 13. století obdrželi území kolem dnešní  Police nad Metují  benediktinští mniši z  kláštera sv. Vojtěcha a posléze i sv. Markéty v Břevnově  od krále  Přemysla Otakara I.  Samotný klášter vznikl někdy po roce  1258  coby  proboštství , organizačně a právně závislé na mateřském klášteře v  Břevnově . 

Význam  Broumova  velmi vzrostl v době  husitských válek . Vzhledem k tomu, že  Břevnovský klášter  byl roku  1420  vypálen husity, opat Mikuláš II. se s několika řeholními bratry uchýlil do bezpečí opevněného Broumova. S sebou přinesli řadu cenných předmětů, klenotnici a knihovnu je největší rukopisnou knihu světa, tzv. Codex gigas , jenž se od roku 1648 nachází jako válečná kořist ve Švédsku.  Přesídlení opatů z Břevnova do Broumova mělo velký význam pro kulturní a hospodářský rozvoj města i celého kraje. Opat od této doby začal používat titul „opat břevnovský v Broumově“, později „opat břevnovsko-broumovský“.

Klášter Broumov s  kostelem sv. Vojtěcha

Roku  1559  vyhořelo s městem i proboštství. Koncem 16. století dochází v Broumově k úpadku řeholního života v důsledku sílícího reformního hnutí.

V období tzv. katolické protireformace  po roce 1620 došlo k novému rozkvětu. Roku 1624 bylo otevřeno klášterní gymnázium. Vystřídala se zde řada významných opatů - budovatelů, zejména  Tomáš Sartorius , dále  Otmar Zinke  nebo Benno Löbl, kteří své hlavní sídlo přenesli zpět do Břevnova. V závěru třicetileté války vyplenili klášter Švédové a po nějaké době klášter zásadně poničil požár. 

Nastala tak doba velkolepé stavební, výtvarné a hudební činnosti. Již za opata Sartoria v letech 1663–1669 se začal klášterní kostel přestavovat pod vedením italského stavebního mistra  Martina Allia  z Löwenthalu z gotické baziliky na barokní jednolodí a postranními výklenkovými kaplemi. Chrám dokončil opat Zinke, který toto dílo ověřil vysokým barokním architektům  Kryštofovi Dientzenhoferovi  a jeho synovi  Kiliánu Ignáci . Ti také v letech 1727–1733 přestavěli hlavní objekt kláštera do dnešní podoby (konvent a prelatura), mírně pozměněný opravami po dvou požárech ve druhé polovině 18. století.V době působení těchto dvou opatů dosáhl řád benediktinů podnikatelské činnosti a organizací plátenické produkce několika set domácích tkalců velmi dobrého hospodářského postavení, které mohou zahrnovat nákladnou výstavbu klášterních objektů včetně tzv. broumovské skupiny  kostelů.

Kilián Ignác Dientzenhofer je také autorem návrhů výzdoby vnitřních prostor kláštera, realizovanými vynikajícími umělci pražského baroka - štukatérem  Bernardem Spinettim , freskařem Janem Karlem Kovářem či malířem  Felixem Antonínem Schefflerem . Interiéry opatství a konventu byly vyzdobeny mj. obrazy  Petra Brandla . Oltářské obrazy v bočních kaplích kostela namaloval  VV Reiner .

Po  druhé světové válce  byla německá komunita z Broumova odsunuta (dva mniši působící na jedné z klášterních far v okolí byli zavražděni) a usadila se v bavorském  Rohru . V roce  1946  byl ještě učiněn pokus osídlit klášter českoamerickými benediktiny z opatství svatého Prokopa v Lisle nedaleko  Chicaga . V roce  1948  po nástupu komunistů k moci byla jejich komunita vypovězena z Československé republiky.

V roce  1950  byl klášter upraven na mezinárodní tábor pro řeholníky, následně sem byly sestěhovány řeholnice různých řádů. Internované sestry zde žily za nelidských podmínek a byly nuceny pracovat v továrnách av zemědělství v Broumově a okolí.  Ulehčení situace přinesla teprve rok  1968 , kdy díky politickým změnám mohly sestry nastoupit službu v charitních domovech. Od roku 1974 sloužil hlavnímu objektu Státního ústředního archivu k uložení přísně střežených fondů, po roce 1980 začala příprava neprovedené rekonstrukce. V Broumově zůstaly pouze sestry dominikánky, jež zde pekly hostie pro všechny farnosti v Čechách a na Moravě. V roce 1990 přesídlily do ženských klášterů na Moravě.

Klášterní školství

Cenná klášterní knihovna

Benediktinská klášterní škola byla velmi slavná již před husitskými válkami. Mezi její významné absolventy patřil první pražský arcibiskup  Arnošt z Pardubic . Roku 1624 byla reformována na gymnáziu, k jeho prvním absolventům patřil pozdější pražský arcibiskup  Matouš Ferdinand Sobek z Bílenberka , dále dějepisec  Bohuslav Balbín , vlastenecký kněz  Josef Regner Havlovický  nebo spisovatel  Alois Jirásek , rodák z blízkého  Hronova . Studentem zdejšího gymnázia byl rovněž ministr financí 1. československé vlády  Aloise Rašína . Klášterní gymnázium bylo uzavřeno nacisty v roce 1939. 

Cenné exponáty

• Knihovna čítající zhruba 17 000 svazků – patří mezi vzácně dochované klášterní knihovny v České republice. Bývalá vláda, režim rozsáhlejší – tisíce knih především z knihovny gymnázia byly zničeny za komunistického režimu.
• Kopie  Turínského plátna z roku  1651  byla nalezena v klášterním kostele nad kaplí sv. Kříže v dřevěné schránce za zlatým štukovým věncem s nápisem  Sancta Sindon  v roce 1999. Plátno daroval turínský arcibiskup  Julius Caesar Barbera  pozdějšímu pražskému arcibiskupovi  Matouši Ferdinandu Sobkovi z Bílenberka , který je pak daroval broumovskému klášteru. Na světě se nachází kolem 40 podobných kopií, broumovská je však jediná ve střední Evropě.
• Vamberecké mumie – v podzemí kláštera je jich uloženo 34. Pocházejí z krypty  farního kostela  ve  Vamberku , do kláštera byly kvůli nevyhovujícím podmínkám původního úložiště převezeny v roce 2000. Především to jsou mumie významných měšťanů převážně z 18. století, mezi nimi je uložena i zakladatelka vambereckého krajkářství, hraběnka belgického původu  Magdaléna Grambová . 

Klášterní zahrada

Pohled ze zahrady ke klášteru

Zahrada byla založena okolo roku  1676  za opata Sartoria. V přední části byla vybudována okrasná terasová zahrada v barokním italském stylu s Pravidelnými geometrickými ornamenty. Za ní byla zřejmě zadní zelinářská část av části byl později založen park s barokní kašnou. Její celková rozloha je přibližně 2,5 ha a jako součást kláštera je rovněž národní kulturní památkou. Zahrada a všechny její objekty (Kuchařův dům, Zahradníkův dům, Dům galerie, kašna, dřevník, funkční historický kuželník, vodárenská věž i Památník opata Jakuba Chmela) prošly v roce 2014 nákladnou revitalizací a úpravami. Zahrada má charakter anglického parku s krásným výhledem na nedaleké  Javoří hory .Je veřejnosti volně a zdarma přístupná každý den - od května do října od osmi do dvaceti hodin, od listopadu do dubna od osmi do osmnácti hodin.

Zajímavosti

Opat  Tomáš Sartorius  byl donátorem 24. kaple  poutní cesty  z Prahy do Staré Boleslavi. Kaple byly stavěny jezuity v letech 1674–1690, v horním rohu výklenku bylo jméno stavebníka a jeho znak.

Při nástupu na místní měšťanskou školu v zimě roku 1950 byl v klášteře krátce ubytován  Josef Škvorecký  (v celém označeném S. Ambrosius). Svůj zážitek popsal v povídce Zákony džungle. 

Současnost

V roce 1990 dostali budovy v restituci zpět břevnovští benediktini. Pod vedením opata Opaska nejprve opravili budovy v Břevnově, pak se podařilo opravit a osadit také broumovský klášter, v němž zůstalo v prvním patře prelatury  Muzeum Broumovska . Faru však zůstal vedle řádu premonstrátů ze Želivi, ale poté přišel jediný řádový bratr Gereon, počítaný mezi bratry laiky.

Od počátku 21. století nežije v kláštere žádný příslušník benediktinského řádu. Opatství je nadále administrováno z  Břevnova  (administrátorem je  Prokop Siostrzonek ). Komplex kláštera byl zařazen do  Programu záchrany architektonického dědictví České republiky , neboť klášter byl po letech komunistické devastace ve zchátralém stavu. Klášter i jeho zahrada prošly v roce 2014 rozsáhlou revitalizací. Klášter je celoročně, sedm dní v týdnu, a nabízí jak tradiční, tak speciální prohlídky a posezení v klášterní kavárně Café Dientzenhofer.V památky nyní funguje Vzdělávací a kulturní centrum Klášter Broumov, které zde pořádá koncerty, hudebně-naučné večery, vědecké besedy ScienceCafé, Univerzitu třetího věku, vernisáže v Galerii Dům a řadu dalších kulturních a vzdělávacích projektů.

zdroj: wikipedie